Podzimní deprese. Stav, který asi všichni znají. Každý, kdo to nezažil může být fakt šťastný.
Do loňského roku jsem mezi ně patřila taky. Podzim mám celkem ráda, ale jinak si moc do noty nepadneme.
Loni na mě padali hlavně vztahy v rodině. Všechno, co mi kdokoliv řekl, jsem si brala až moc k srdci a brala jsem to moc vážně.
Loni touhle dobou jsem si i založila Tumblr, který podle toho období i vypadal. Nebyl barevný a příjemně naladěný, jako se o to pokouším ted. Byl to úplný opak. Byl tmavý, můžu říct i temný, ale hlavně depresivní. Tohle je konečně zamnou, ale opustilo mě to až někdy kolem února? Tuším.
Už jsem si letos říkala, že mě tohle období mihne, ale ono se stačí kouknout na jeden film k zamyšlení a je to všechno fuč. Řikáte si ,,proč se chovám takhle? nebo proč dělám tohle?" a podobně. Mě došlo, že nejsem se svojí povahou spokojená. Snažim se být hodná i na lidi, co si to nezaslouží a to chci změnit. Nebudu si pořád někým motat hlavu a dávat mu triliony dalších šancí. Zklamala jsem se už dost.
Nevim, proč deprese připadají podzimu, ale už to tak je a někteří z nás to bohužel znají.
Taky na mě začala padat známky. Vždycky jsem si řekla, že si tu špatnou známku opravím, ale teď, co jsem v devítce to tak lehký neni. I když se učíte, stejně některý testy prostě a jednodušše poserete.
Za chvíli se budou podávat i přihlášky na střední školu a ve mě se začíná objevovat strach, že mě nikam nevezmou. I když tenhle strach má asi většina lidí.
Když se ráno vzbudim a mám jít do školy, nejradši bych zalezla zpět do postele a na všechno se vykašlala. Zachumlala se do peřin a spát, snít, prostě jít do světa snů, kde jsem v bezpečí od všeho zlého.
Máte na podzim stejné pocity?
-with love, ell
Žádné komentáře:
Okomentovat