Rok a pět měsíců.

Přesně tak dlouho jsem sem nic nepřidala.
Proč? 
Ani já nevím, blog jsem jednoduše úplně vytěsnila z hlavy, nejspíš ze strachu, že ho objeví spolužačky, ale vzhledem k tomu, že moje spolužačky jsou v pohodě i s wattpadem, myslím, že i ten blog přežiju.
Změnila jsem se, dost. Nebo si to alespoň myslím, ale věc co vím jistě je, že moje dětství už skončilo a to přesně v den, kdy jsem přišla o moji kočku, se kterou jsem byla od jednoho roku. Mě je 17 a jí bylo 16. Na kočku je to dost slušný věk, ale i tak je to pro mě teď dost těžké, protože ten den nastal před týdnem. O tom, ale mluvit nechci.

Momentálně jsem ve třetím ročníku na střední a upřímně mi tenhle rok momentálně připadá nejjednodušší, což jde vidět i na mých známkách, které jsou lepší než kdy jindy. 

Jinak mi ale přijde, že se svým životem nikam nemířím. Kamarády mám stále ty samé a s nikým novým jsem se neseznámila, hlavně protože nemám kde a kdy. S kamarádkami se vidím ve škole a vzhledem k tomu, že většina z nich ani nebydlí ve městě, tak to školou i končí. 
Je to stále všechno do kola. Vstanu, jdu do školy, přijdu domů, jdu spát. 
Potřebovala bych nějakou změnu. Velkou změnu. A tím nemyslím vlasy, protože ty jsem změnila v létě. Změnu v životě. Poznat někoho novýho, zamilovat se, klidně i nešťastně. Ale prostě žít, protože teď spíš přežívám a to mě už nebaví. 

Ani nevím, kam tímhle článkem mířím, jen jsem vám (jestli tady někdo zůstal), že žiju. Ne moc šťastně, ale žiju a pokusím se být zase aktivní. Jasně, to jsem psala už tolikrát, ani nechci slibovat článek každý týden, nebo měsíc, ale třeba jednou za dva/tři měsíce bych mohla dát, samozřejmě, jestli budu mít nápady a jestli to někdo bude číst.

Tak se zatím mějte.

Again?

Okey, okey já vím.
Psala jsem článek, že jsem zpět a stejně jsem od října nenapsala nic. Omlouvám se, ale nějak nebyl čas a abych se i přiznala jsem nějak na blog zapomněla.
Takže jsem tu zas. Nevím na jak dlouho, ale za chvíli jsou prázdniny, tak bych snad mohla být aktivní, pokud to tady vlastně někdo čte:D

No, takže je pomalu konec července a to znamená, že je zamnou pomalu už první rok na střední škole a moje pocity? Miluju mojí třídu. Jsem fakt hrozně ráda za lidi, se kterými jsem ve třídě a za lidi se kterými se teď bavím. Už je to rok, co nejsem na základce a od tý doby jsem fakt mnohem šťastnější. Nikdy bych ani neřekla jak moc mi ta základka štvala a jsem fakt nejvíc ráda, že už tam nejsem. A jak se říká, že střední jsou čtyři nejlepší roky života? Zatim můžu souhlasit. Jasně, občas jsou chvíle kdy bych i z tý střední nejradši odešla ale jinak jsem ráda za školu, co jsem si vybrala.
Loni jsem se touhle dobu strašně moc bála s kým budu ve třídě, že mě třeba nebude mít nikdo rád a tak, ale díky bohu se bavíme fakt snad všichni se všema a celá moje třída dopadla mnohem líp, než jsem vlastně doufala.
Takže pokud jdete v září na střední, přeju vám, aby jste měli stejně skvělou třídu jako já:)

Budu doufat, že mi to psaní sem vydrží. No uvidíme:)

-With love, me.

Halloween v ČR?

Tak jsem se teď zase naštvala na Faceboku. Bylo to video Teri Blitzen, Halloweenský tutoriál a ty komentáře? "My v Česku slavme halloween?" , "Tady nejsi v Americe, s tímhle jsi do prdele." a podobný. Češi a Slováci fakt neumí ocenit práci. Teri to video točila x hodin a ostatní jí takhle "zhejtí".
Ale teď k tématu. No a co, že jsme v Česku? To nemůžeme slavit Halloween? Jen proto, že se to u nás neslaví tak jako jinde, tak to máme jentak vypustit? Říkejte si kdo chcete, co chcete, ale ostatní si můžou dělat co chtějí. Většina lidí v mým věku už stejně ten Halloween slaví, alespoň s kamarády. A myslim, že když už je říjen, tak jste Halloweenský tutoriály čekat mohli. Takový kecy jsou jen u Teri, proč ne třeba i u GetTheLouk, která taky točí tutoriály na Halloween?

Nevim, proč to tak všichni řeší. Psala jsem o tomhle už loni a stejně nechápu proč to všem tak vadí. Já si stojim za tím, že když mi to vadí, nebo na to koukat nechci, tak na to koukat nebudu, ne abych pak kritizovala.

Teď když to píšu, tak mi na stole hoří lucernička ve tvaru dýne:D

Halloween může slavit kdo chce, jak chce a s kym chce a v dnešní "párty" době se dělá hromada Halloweenských párty. Tak proč tam nejít v masce? Proč prostě musí ostatní řešit kdo co dělá? Proč prostě se ostatní nestarají samy o sobě?

Tak jsem se teď trochu vypsala a aspoň i uklidnila:D
Tak zase někdy, ahoj!

Me time TAG

Ahoj všichni! Jelikož jsem dlouho nebyla aktivní, tak taky nebyl dlouho žádný TAG, proto jsem se rozhodla vám dneska jeden publikovat.
Jdeme na to!:-)

1. Na co koukáš, když relaxuješ?

Většinou na The Vampire Diaries a nebo Pretty Little Liars. A z filmů to bude jednoznačně Harry Potter!♥


2. Co máš většinou na sobě?

Určitě pyžamo:-)

3. Jací jsou tví pomocníci při relaxaci?

Svíčky, nebo horký kakao.

4. Aktuálně oblíbený lak na nehty?

Nejsem na barevný laky, nejradši mám bílý, nebo černý. Ale občas si nehty nalakuju i červeným:-)

5. Co jíš a piješ když relaxuješ?

Již zmíněné kakao. A jím pokaždé něco jinýho. 

6. Užíváš si někdy čas na sebe venku?

Určitě. V létě, ale ne v takových vedrech a taky v zimě, když je krásně bílo.

7. Šla bys někdy do kina sama? 

Už jsem v kině sama byla, i když pak jsem se připojila ke spolužačce s jejím přítelem, co jsem v kině potkala:-)

8. Oblíbený e-shop?

Já přes e-shopy objednávám maximálně knihy:-D

9. Co jiného děláš když máš čas sama na sebe?

Čtu si. A nebo píšu. 

No, tak tohle by z tohohle tagu bylo vše. Vím, že byl kratší, ale snad to nevadí:-)

Mějte se a užívejte zbytek prázdnin!

-with love, me

I'm back?!

Ahoj všichni!
Tak jsem tu po skoro čtyřech měsících, což je fakt dlouhá doba.
Bylo hodně školy a v červenci jsem neměla vůbec čas.
Už je srpen a je to fakt hrozný. Ale letos se celkem do školy těším, protože jdu na střední, kde ze svojí třídy znám max. 4lidi:-)
Doufám, že teď už budu aktivní a, že váš tu třeba bude víc a víc!:-)
Když jsem odcházela ze základky, myslela jsem jak mi bude má třída chybět, hahaha, nebude:--)
To, že jsem vyšla základku pro mě bylo osvobozující a už jsem se strašně těšila až budu odtamtud pryč. Naše třída byla hrozná, nebo spíš lidi v ní. Všichni se pomlouvaly, nadávaly a tak. I když bylo celkem smutný vidět, jak se někteří strašně změnili, protože jsem s některými vyrůstala od školky, s někým zas celých těch 9let a pak mi došlo, že i přesto ty lidi neznám. Vím, že každý se mění, ale mrzí mě, že někteří se změnili s prominutím do "sviní", takže akorát jedna velká přetvářka. Nesnášim přetvářky.
Teď jsem hrozně natěšená na svoji novou třídu, tak doufám, že zase nebudu zklamaná :D
Ale zase na druhou stranu mě štve, že nepojedeme na Adapťák, ale jen se budeme procházet po městě. Chci vidět, jak se takhle seznámíme. Jedno plus je, že matikářka, kterou jsem měla od šesté třídy mě bude učit i na střední:-)

btw. proč už Americký YouTuberky vydávají Back to school videa už od půlky července?

No, tak snad už tu teď budu pravidelně:-)
Mějte se, užívejte zbytek prázdnin a pak pravou nohou do nového školního roku:-)7

-with love, me.

Writing

Miluju psaní, fakt hrozně moc, ale problém je, že mám strašně malou představivost. Několikrát nemám ani neápady, či nálady na psaní, to taky znamenají ty mezery mezi příspěvky. 

Fakt miluju čtení, ale mám na něj strašně málo času, stejně tak i na psaní.

Tak teď sedím ve tmě s notebookem v posteli, v pyžamu a v čase, kdy už bych dávno měla spát, protože za celý víkend mám náladu na psaní až teď. *potlesk pro debila*

Ale proč psaní tak miluju? 

Je to něco, kde se můžu vypsat, ze svých pocitů, at už je to blog, nebo wattpad, můžu svoje pocity schovat tak, že nikdo nepozná, že se jedná o mě.

Když jsem začínala s Wattpadem, seděla jsem každý den u notebooku a psala příběh za příběhem. Byla to zrovna doba, kdy jsem s nikým moc nevycházela a tohle mě zachraňovalo od sesypání. 

Ale pak se nálada začala zlepšovat, začala jsem se víc bavit i s ostatními a pak už mi nezbyl čas na psaní, což mě hrozně štve, protože mě to fakt strašně baví.

Nemyslím si, že to někdo dotáhnu tak daleko a napíšu vlastní knihu. To pochybuji. 

Ale hrozně mě to baví a doufám, že i bavit bude. Jen je škoda, že můj blog moc lidí nešte ani nekomentuje, ale to je tím, že nepíšu pravudelně a ani svůj blog nesdílím.

Myslím, že moje záliba psaní je díky tomu, že miluju knížky. Dřív jsem moc nečetla, ale od doby, co jsem našla Johna Greena, tak jsem si zamilovala čtení. Teď čtu první knížku v angličtině a jsem strašně ráda, že ji rozumím. (Díky Pretty Little Liars, že jste mě naučili anglicky.)

Jsem ráda, že jsem si blog i Wattpad založila, protože i když teď nejem moc aktivní, tak se tady vždycky můžu vypsat. 

Psaní je prostě něco, kde můžu využít svůj život a udělat z toho "smyšlený" příběh. (Nedělám to tak)

Můžu tu použít moji přestavivost, která je absolutní kliše, proto ty storky tak vypadají.

Nevěřím, že to dotáhnu daleko, protože se mi to ještě nikdy v životě nestalo, ale i tak bych si přála pro začátek alespoň 1000 zobrazení blogu. Když mi to tu nikdo neokomentuje, celkem mě to mrzí, ale chápu, že v dnešní době je těžké prorazit, když blog má každý druhý.

Takže i když tu bude jen pár lidí, kteří můj blog budou sledovat pravidelně budu moc ráda, protože mě to psaní strašně baví a chtěla bych psát i pro vás ostatní, ne jen pro sebe.

✿Daily photos✿

Ahoj všichni!
Omlouvám se za svou neaktivitu, ale neměla jsem náladu a nápady na psaní.
Včera jsem se byla s kamarádkou projet na skůtru po okolní vesnici a mám z té jízdy pár fotek, tak mě napadlo je sem dát.
Na skůtru jsem jela úplně poprvé a ze začátku jsem absolutně nechtěla, ale pak jsem si to zamilovala. Je to úplně něco jiného než jízda autem, víc si to užijete.

Těch fotek není úplně hodně, ani málo, ale tu jízdu jsem si neskutečně užila a doufám, že jsem nejela poprvé. Zjistila jsem, že ikdyž se něčeho bojíte, nemusí to být tak hrozné. Taky jsem původně nechtěla jet, nakonec jsem jela a hrozně se mi to líbilo. 

Nenechte si strachem zkazit váš sen:-)

-with love, ell✿